Zpovědnice

Wysch: Tak jo, myslel jsem, že to zvládnu a vypláču se tak maximálně sobě do rukávu, ale někdo moudrej mi řek, že je lepší to vykřičet a že se mi prý uleví.   Nehrál jsem devět měsíců a byly to krásný měsíce.  Inu, zkusit WoTko po devíti měsících mě donutily v podstatě dvě věci:  a) "Je nějaká ekšn spešl event ocajžn whatever na WZ-11111111-pět á," bylo mi řečeno, načež jsem odvětil, že ani nevím, co to je WZ-11111111-pět á. Chvíle gůglení a vypadalo to slušně, hlavně díky expům do posádky na WZ-juan-juan-juan-4 by ten grind i šel. Nemám prémko, jedu free to play, trvá to sakra dlouho. b) Prej je super duper matčmejking platforma, díky který i bottom tiery nastřílej hodně.   Postřehy po týdnu hraní: a) Kterej blbec vymyslel ten novej matchmaking? b) Čím vyšší tier, tím větší zlo a horší kvalita spoluhráčů. Heh?   ad a) Novej matchmaking se na papíře jeví super. Do prkenný ohrady ale proč jsou ze tří topových tanků dvě stíhačky a jedna houska? Nebo tři stíhačky a dvě housky? Ježišmarja nebo nedejbože tři housky? Proč matchmaking nechává těm zakempeným trojúhelníčkům stejnou váhu jako lajtku? Výsledek takových bitev je, že aktivní hra je trestána zakempeným trojúhelníčkem a velice často permastandou od housky. Stun je určitě fajn mechanika, ale asi mám nějakou vlaječku nad tankem, protože co bitva s houskou o tier vyšší, to perma stun, protože dneska už i housky střílej zlato. Gucci, T92 a GWE s goldovým HE je zdá se nová meta.    ad b) Přijde mi, že nejvyváženější hry jsou právě na devítce. Když hraju desítky, bitvy končí za tři minuty stavem 15-2 nebo 2:15. Kvalita mých spoluhráčů nebo protihráčů na desátým tieru imho za těch devět měsíců klesla do hov... nížin. Osmičky naopak trpí na to, že jsou perma v desítkách. Pro srandu jsem třímarkoval IS-3 a třímarkuju i další vehikly, a ještě štěstí, že IS-3 je rozbitej rusha výmysl, protože tolik desítek s tolika Type "nepenetruješ mě ani goldem, IS-3ko" 4-5 bych snad ani nevěřil, že je možné na EU serveru potkat.   Tak, poplakal jsem si po letech ve zpovědnici, a jdu na toho Wé Zet Juana, třeba to nějak přežiju. Že by se mi ale nějak ulevilo, to se asi říct nedá.