Hnací kola

Tuccy: T-34 na čumák těžká skutečně byla - T-34/76 byla vyvážená díky tomu, že šlo o základní verzi, ale celková konstrukce omezovala možnost např. zesílení pancéřování jak korby, tak věže (proto se válečné pokusy neujaly). T-34/85 byla na hraně (a stejný pancíř korby, jako základní verze), ale u SU-100 už byly značné problémy s praskáním pružin a dalšími jevy (a taky s nárazy kanónu do země) - kombinace těžkého kanónu a zesíleného pancíře přebila výhody bezvěžové konstrukce.   Německé tanky samozřejmě taky trpěly asymetrickým zesilováním pancíře - zejm. Pz IV, kde nebyl ani silný zadní pancíř, co by to vyvážil (u Pz III dost pomohl zadní pancíř korby 50mm). u Pz IV musel být pancíř věže zeslaben, aby bylo možno namontovat dlouhý 75mm kanon.   Ad T-44, T-54 - tam už šlo o kontrukce založené na zkušenostech s T-34. Jednak měly odpružení torzními tyčemi, jednak byly celkově větší a hlavně byly širší (zejm. užitná část korby - Christieho zavěšení dost zužovalo využitelnou šířku korby). Díky tomu se daly motor a převodovka poskládat lépe, než u T-34, a tím se uvolnilo místo pro větší věnec věže a její posazení víc "dozadu".