[Historické střípky] Audie L. Murphy (1925 - 1971)

Tuccy: I když je dnes spíše známý díky své 21 let trvající herecké kariéře, Audie L. Murphy nezačínal jako herec - a v jeho reálném životě se najde tolik "filmových klišé", že neškodí ya to připomenout, že šlo o realitu.     Po útoku na Pearl Harbor se Murphy, pracující na farmě a bez rodičů, zkusil přihlásit do námořnictva a do Námořní pěchoty, ale v obou případech byl odmítnut z důvodů nízkého věku a podváhy. Proto se nakonec s pomocí své starší sestry (která mu vystavila potvrzení o vyšším věku) přihlásil v roce 1942  do armády a po výcviku byl zařazen k pěchotě. V řadách roty B, 1. praporu, 15. pěšího pluku se pak v sestavě 3. pěší divize účastnil vylodění na Sicílii a dále bojů v Salernu a u Anzia. V červnu 1944 se účastnil i osvobození Říma a následně operace Dragoon (vylodění v jižní Francii).    Díky své odvaze i svým velitelským schopnostem Murphy rychle postupoval v hodnostech - už v lednu 1944 byl povýšen na štábního seržanta a v říjnu 1944 na podporučíka a velitele jedné z čet roty B. I v této nejnižší důstojnické hodnosti mu bylo svěřeno v lednu 1945 v bojích o Colmarskou kapsu velení rotě B. Kromě toho měl tou dobou Murphy i slušnou sbírku vyznamenání - tři Purpurová srdce za zranění, dvakrát bronzovou i stříbrnou hvězdu a záslužný kříž.   Nejvyšší vyznamenání si ovšem vysloužil v akci z 26.1.1945. Rota B posílená párem stíhačů tanků M10 čelila útoku zhruba dvou pěších rot s podporou pěti nebo šesti tanků a hrozilo jí obklíčení. Oba stíhače tanků byly navíc záhy vyřazeny z boje. Murphy proto pod tlakem nepřítele rozkázal rotě B, aby se stáhla na kraj lesa, který byl cílem útoku. Sám ale zůstal na velitelském stanovišti a řídil dělostřeleckou palbu. Když se nepřítel přiblížil, Murphy se i s polním telefonem "přestěhoval" na vyřazený a hořící M10. Ten mu poskytl jednak krytí (alespoň částečné) před palbou, jednak maskování - Němci nepředpokládali, že by kdokoli využil jako úkryt hořící tank - a jednak i zbraň - 12,7mm těžký kulomet Browning. Na této pozici Murphy vydržel, dokud mu nedošla munice do kulometu (pozn.: M10 obvykle vozily 450 - 550 nábojů). Podle svědků se k němu nepřítel dostal až na necelých 10 metrů, a jeho M10 zasáhly minimálně dvě střely velké ráže, ale až na otevření rány z předchozího dne Murphy vyvázl bez zranění. Po přerušení spojení a vystřílení munice se Murphymu podařilo stáhnout se ke své rotě - Německý útok se mezitím zastavil, protože tanky nehodlaly postupovat dál bez pěchoty, a pěchota utrpěla vážné ztráty jak přesnou dělostřeleckou palbou, tak i palbou z těžkého kulometu z "Murphyho" M10. Proto Murphy rychle zorganizoval protiútok a rotě B se podařilo dobýt zpět původní pozici a obnovit frontovou linii.    Za tuto akci obdržel Murphy nejvyšší ocenění - Kongresovou Medaili cti, kterou završil svou "sbírku" všech vyznamenání za odvahu v boji, které v té době americká armáda používala. Po válce pak Murphy přešel do Národní Gardy, kde dosáhl hodnosti majora. Kromě autobiografie "Do pekla a zpět" a herecké kariéry (zahrnující i stejnojmenný film, ve kterém hrál sám sebe) se Audie Murphy věnoval i rozšiřování povědomí o posttraumatickém stresu u veteránů a léčbě jeho následků.   Audie Murphy zahynul v roce 1971 při leteckém neštěstí a byl pohřben na vojenském hřbitově v Arlingtonu. Jeho hrob je druhý nejnavštěvovanější, hned po hrobu J. F. Kennedyho.   Podrobnější popis akce z 26.1.2014 najdete např. na následujících odkazech: http://www.knox.army.mil/associated/samc/moh.aspx http://www.audiemurphy.com/decorations001.htm